Advent na dřeň

Pozoruju to už spoustu let: V adventu se věci hrotí, kulminují, propukají, uzavírají, čistí, často extrémně a bolavě. Léta jsem si myslela, že to je shonem okolo dárků, hysterie s úklidem a grantovými uzávěrkami. Teď se mi rok od roku stále více zdá, že to není protiklad, ale samotný princip adventu: každoročně prožít nějaký konflikt, probolet ho, zešílet z množství akcí a nepořádku, sáhnout si citově a energeticky na dno - a pak v nahotě, v pokoře a zcela zbavena vlastní síly stanout před jesličkami. Ježíšek se narodí, nastane zvláštní bezčasí mezi Božím hodem a Novým rokem. Rány se zhojí a tři králové přinesou Jezulátku zlato, myrhu a kadidlo. Jezulátko pak na oplátku nám, přešlapujícím před betlémskou jeskyní, daruje nový rok, novou sílu a novou naději.